Kde se Měsíc vzal?

V době před 4,5 miliardami let se sluneční soustavou potulovalo obrovské množství nově vzniklých planetesimál. Jejich dráhy se křížily a často docházelo ke srážkám. Nevyhnuly se ani Prazemi, která se asi 60 milionů let po svém vzniku srazila s jiným tělesem s poloviční velikostí. Tepelná energie, uvolněná při srážce, způsobila opětovné roztavení Prazemě a kovové prvky, které s sebou planetka přinesla, klesly do nitra planety. Mnoho materiálu bylo při srážce vymrštěno do kosmického prostoru. Na oběžné dráze Země se poměrně rychle zformoval do rotujícího prstence. Z něj se pak během několika desítek tisíců let vytvořila zřejmě tři nová tělesa, která vzájemnými srážkami dala vzniknout přirozené družici naší planety – Měsíci.

Existují i další, starší hypotézy, které se snaží vznik Měsíce vysvětlit:

1) Měsíc bratrem Země - vznikl ve stejnou dobu jako Země ze stejného materiálu. Chemické složení Měsíce je natolik odlišné, že to není možné.

Chemické složení Země: Fe - 35 %, O - 30 %, Si - 15 %, Mg - 13 %, Ni - 2,5 %, S - 1,9 %

Chemické složení Měsíce: O - 42 %, Si - 21 %, Fe - 13 %, Ca - 8 %, Al - 7 %, Mg - 6 %

2. Měsíc manželem Země - vznikl v jiné části sluneční soustavy a byl Zemí zachycen. Problém je ale v tom, že by musela mít soustava Země – Měsíc menší moment setrvačnosti, než má dnes. Navíc poměr izotopů kyslíku napovídá tomu, že obě tělesa vznikla ve stejné části Sluneční soustavy.

3. Měsíc synem Země - Země rotovala tak rychle, až se z ní kus materiálu odtrhl a vytvořil se tak Měsíc. Podle původní verze této hypotézy došlo k odtržení Měsíce v místech současného Tichého oceánu. V době vzniku teorie (1908) však ještě nikdo nevěděl, že oceánské pánve jsou velmi mladé. Země navíc nikdy nerotovala tak velkou rychlostí, aby se od ní odstředivou silou mohla odtrhnout nějaká část.